Pro lepší porozumění je vhodné ozřejmit si některé pojmy dále používané. Může se stát, že v běžném uvažování jsme některé z nich dosud zaměňovali. Definice a příklady nejsou zcela „slovníkové“ ani „učebnicové“ a jsou částečně zjednodušené s ohledem na jejich snazší použití.
Distanční výuka
Definice
Výuka „na dálku“, zpravidla přes internet, bez přímého „face-to-face“ kontaktu mezi účastníky.
Příklad
Vystavení kurzu na Moodle a průběžná kontrola jeho návštěvnosti a plnění.
Online přednáška v reálném čase.
Zadání a odevzdání úkolu přes Moodle
Synchronní online výuka
Definice
Distanční výuka, kdy účastníci jsou připojení ve stejném čase, jsou „synchronizováni“, přímo spolu komunikují.
Lze hledat a používat digitální obdoby běžných pedagogických postupů a alespoň v některých oborech se tak přiblížit dřívější prezenční výuce.
Příklad
Přednáška, seminář, cvičení apod., která probíhají v původně rozvrhovaném čase. Účastníci se slyší, v lepším případě i vidí. Může probíhat živá diskuse s bezprostřední zpětnou vazbou.
Asynchronní online výuka
Definice
Distanční výuka, kterou účastníci sledují či reagují na ni dodatečně. Nejsou ale ve spojení všichni současně v době dle rozvrhu.
Příklad
Vyučující namluví komentář k přednášce, kterou vystaví na streamovacím médiu a odkaz dá na Moodle. Studenti se připojí dodatečně dle svých časových možností a projdou si materiály sami.
Sylabus
Definice
Souhrn toho, co má být z hlediska vyučujícího probráno v daném kurzu či předmětu.
Příklad
Stavba a funkce dásně a zubu. Části zubu. Tkáně zubu (sklovina, zubovina, cement, zubní dřeň) a jejich rozhraní.
Cíle učení
Definice
Co chceme studenta v našem kurzu či v předmětu naučit.
Příklad
Student má umět popsat stavbu tvrdých tkání i měkkých tkání zubu včetně rozdílů mezi jednotlivými zuby. Má umět poznat tkáně pod mikroskopem a diskutovat jejich funkci. Dokáže předjímat důsledky poruch normálních struktur zubu.
Výsledky (výstupy) učení
Definice
Co umí absolvent našeho kurzu? Jaké úkoly a problémy dokáže vyřešit? Jak umí reálně využít to, co se naučil?
Jde o seznam kontrolovatelných, splnitelných, měřitelných jednoznačných, veřejných a všem srozumitelných zadání, po jejichž splnění jsme se studentem spokojeni. Používáme je ke kontrole, zkoušení a hodnocení bez ohledu na to, kdo je zrovna zkoušející osobou.
Jsou základem akreditace a mezinárodní srovnatelnosti předmětu a měřítkem jeho prestiže a náročnosti. Garanti navazujících předmětů mohou z výstupu učení zmapovat kompetence jejich absolventů. Pro studenty jsou vodítkem k zodpovědné a věcné přípravě ke zkoušce a usnadňují orientaci v tom, co je v záplavě materiálů skutečně důležité.
Dobrá zpráva – zkušení vyučující mají výsledky učení „v hlavě“ a mnohokrát protříbené ze zkoušení; stačí jim dát písemnou podobu, pokud se tak již nestalo.
Příklad
Definujte a ve vhodném kontextu použijte tyto pojmy: gingiva, marginální gingiva, dentogingivální spojení, hemidesmosom, sulcus gingivalis, alveolární gingiva, gingivální (interdentální) papila; zub, korunka, krček, kořen, dřeňová dutina, kořenový kanálek, apikální otvor zubu, sklovina, sklovinná prizmata, ameloblast, krystaly hydroxyapatitu, Hunter-Schregerovy linie, přírůstkové (Retziusovy) linie skloviny, spojení mezi sklovinou a zubovinou, zubovina (dentin), dentinové kanálky, výběžky odontoblastů (Tomesova vlákna), peritubulární dentin, intertubulární dentin, přírůstkové linie dentinu, predentin, primární dentin, sekundární dentin, terciární dentin, acelulární a celulární cement, cementoblast, cementocyt, zubní dřeň, odontoblast, ozubice (periodontium), periodontální vazy, dentoalveolární spojení, alveolární periost;
Nakreslete a popište stavbu zubu podle skutečného preparátu v mikroskopu.
Porovnejte strukturu a výskyt predentinu, primárního dentinu, sekundárního dentinu a terciárního dentinu.
Diskutujte vliv dentogingiválního spojení a hloubky sulcus gingivalis na funkci a stav periodontu.
Odhadněte důsledek snížené tvorby slin na stav ústní sliznice a zubů.
Odhadněte důsledky nedostatku vitaminu C na periodontální vazy.
Bloomova taxonomie
Definice
Vícevrstevná hierarchie cílů a dovedností učení. Odpovídá na otázku, jak uspořádat výsledky učení a jak volit poměry mezi různými typy otázek pro zkoušení.
Vrstvy taxonomie tvoří pyramidu (vyšší čísla znamenají vyšší a obtížnější úroveň):
1. Zapamatování znalostí
2. Pochopení
3. Užití, aplikace, řešení problémů
4. Rozbor problémů
5. Vyhodnocení a syntéza
6. Tvorba nových hodnot, rozhodování
Tento přístup usnadňuje nalezení vyvážených poměrů mezi různými typy zadání výsledků učení. Z těch pak je možné utvářet strukturu hodin výuky a definovat obsah zkoušení postupem: 1. Definovat výsledek → zvolit odpovídající formu a rozsah výuky → přiměřeně definovat rozsah a formu zkoušení.
Příklad
Vyučující podrobně sepíše:
- Co si mají studenti pamatovat? Co mají být schopni vyvolat z dlouhodobé paměti?
- Čemu mají studenti porozumět a jak to nejlépe prokázat?
- Co mají být studenti schopni použít? Jak mají umět využít znalosti a dovednosti? K řešení kterých problémů?
- Jak mají být studenti schopni provést rozbor situace či problému či konceptu? Jak mají umět popsat vztahy mezi jednotlivými součástmi problému?
- Co mají být studenti schopni vyhodnotit? Jaké mají dělat závěry a na jakých pravidlech mají být závěry založeny?
- Co mají být studenti schopni vytvořit a komu má být výstup srozumitelný a pro koho použitelný.
Diagnostické hodnocení/testování
Definice
Ukazuje učitelům, co již studenti o učivu vědí na začátku hodiny/kurzu/předmětu. Učitel vyhodnotí připravenost studentů, jejich silné a slabé stránky, vědomosti a dovednosti před vlastní výukou. Tu pak může přizpůsobit podle výsledku diagnostického hodnocení.
Alternativně lze totéž udělat na konci výuky a zhodnotit pokroky, k nimž během výuky došlo.
Takovéto hodnocení nemá vliv na známkování.
Příklad
Na začátku hodiny či kurzu studenti zodpoví krátký kvíz. Učitel podle jeho výsledků přizpůsobí další průběh hodiny.
Na konci hodiny či kurzu dostanou studenti opět krátký kvíz, z něhož vyplyne, zda a jak se během výuky zlepšili.
Formativní hodnocení/testování
Definice
Studenti řeší velmi krátké kvízy/testy průběžně, ideálně na začátku či na konci každé hodiny. Studenti i vyučující získávají rychlou zpětnou vazbu, zda bylo učivo pochopeno, popřípadě kde zůstala nějaká mezera v pochopení. Lépe to zjistit a řešit okamžitě, zejména v oborech, které neodpouštějí „mezery“ ve vzdělání a kde by pokračování bez předchozího pochopení bylo neefektivní. Předejde se tak častému jevu, kdy studenti se mohou nesprávně domnívat, že věci chápou, z čehož budou „vyléčeni“ až u zkoušky, což je poměrně pozdě. Předejde se rovněž situaci, kdy pedagog se domnívá, že vše bylo srozumitelně vyloženo a neví, že nebyl pochopen.
Ani toto hodnocení není klasifikováno. Pokud je, tak pouze z cvičných důvodů a bez vlivu na známku z předmětu.
Příklad
Na začátku hodiny studenti zodpoví přes online hlasovací platformu polleverywhere.com (nebo jinou, např. socrative.com, mentimeter.com) tři interaktivní otázky, testující znalosti z předchozí hodiny. Vyučující ihned vidí, že 35 % studentů neuspělo u jedné ze tří konceptuálních otázek z minula. Věnuje proto 4-5 minut dovysvětlení správného řešení i mylných odpovědí a pak ví, že může navázat dalším výkladem.
Sumativní hodnocení/testování
Definice
Testy a jiné způsoby hodnocení, jejichž skóre je podkladem pro zápočet či zkoušku a hodnocení studijní úspěšnosti. Zpravidla se koná v plánovaných termínech po ukončení nějakého výukového celku.
Příklad
Studenti mají pro získání zápočtu překročit bodové hodnocení 80 % u tří testů během semestru.
Nebo: Zkouškový písemný test, kdy pro postup do ústní části zkoušky je vyžadována minimálně 80% úspěšnost.
Spolehlivost testu
Definice
Měřítko konzistence a přesnosti testu. Dává test opakovatelné výsledky, a to i při hodnocení různými hodnotiteli? Je přiměřeně dlouhý, ale ne příliš a neefektivně dlouhý? Obsahuje položky s vysokou diskriminační silou?
Příklad
Test má dvě varianty. Ověřili jsme, že stejná skupina studentů dosahuje u obou variant podobného skóre.
Ověřili jsme, že výsledky testů nezávisí na osobě hodnotitele.
Cronbachův koeficient alfa našeho testu se pohybuje okolo žádoucí hodnoty 0,8. To znamená, že kdybychom test rozdělili na menší části, jejich výsledky by mezi sebou korelovaly s koeficientem přibližně 0,8. Při hodnotě > 0,8 lze vyškrtat otázky, protože jejich další přidávání už nepřináší informaci (typicky chceme 20-40 otázek). Pokud by hodnota byla < 0,8, znamená to, že patrně zkoušíme více oblastí současně – opravdu to chceme?
Validita testu/hodnocení
Definice
Jaký je význam skóre testu? Vypovídá skutečně o tom, co měl test měřit?
Příklad
Validní test je sestaven nad přesně formulovanými výsledky učení, které jsou k dispozici všem vyučujícím i studentům. Není sporu o tom, co do testu patří a co ne, protože přímo testuje specifické, dosažitelné a měřitelné výsledky učení.
Položková analýza testu
Definice
Statistická analýza výsledků testu, která svými charakteristikami pomáhá identifikovat matoucí, zavádějící, špatně formulované či jinak problematické otázky, které snižují spolehlivost a validitu testu.
V prostředí Moodle je přímo vestavěna.
Tuto statistickou analýza nemůžeme nahradit odbornou oponenturou testových otázek jiným učitelem.
Příklad
Nad bankou sestávající z 500 otázek jsme nasbírali 500 pokusů o zvládnutí testu. To při 40 otázkách namíchaných z banky otázek v Moodle na jeden test už dává možnost, provést v Moodle statistickou analýzu testu. Známe tak index obtížnosti (facility index) a diskriminační index pro každou jednotlivou otázku našich testů. Obměňujeme otázky tak, aby oba indexy byly v přijatelných a námi zamýšlených hodnotách.
Index obtížnosti (facility index, FI) testové otázky
Definice
Procento studentů, kteří zodpověděli otázku správně.
Příklad
Otázku č. 15 zodpovídá správně 80 % studentů.
Otázku č. 19 zodpovídá správně 100 % studentů. Zkontrolujeme, zda není pro účely kurzu nedůstojně snadná a pokud ano, nahradíme ji obtížnější. Také ji však můžeme ponechat, např. pokud testuje něco zcela zásadního, co musí každý účastník výuky bezpečně znát a co jme všechny také správně naučili.
Otázku č. 23 zodpovídá správně jen 6 % studentů. Čím to je? Bylo to naším úmyslem při sestavování testu? Je problém v otázce nebo v naší výuce? Máme odpovídající zadání ve výstupech učení?
Diskriminační index (DI) testové otázky
Definice
Korelace mezi skóre dané otázky a testu jako celku. Dává informaci o tom, jak moc daná otázka rozlišuje otázka mezi celkově úspěšnými („dobrými“) a neúspěšnými („špatnými“) studenty. Pozor na nízké či dokonce záporné hodnoty!
Příklad
Otázka č. 6 má DI 85 %, v testu plní svou funkci a je patrně bezproblémová.
Otázka č. 5 má DI jen 5 %. Zkontrolujeme, proč tak málo koreluje s výsledky celého testu a event. přeformulujeme.
Otázka č. 9 má DI -7 %, tzn. čím je student úspěšnější, tím hůře jí zodpovídá. Téměř jistě obsahuje otázka nějaký problém, který mate zejména dobře připravené (sečtělé a důsledky domýšlející) studenty.
Zpětná vazba – „začít/přestat/pokračovat“ (the “start/stop/continue” feedback)
Definice
Získání zpětné vazby od studentů pomocí odpovědí na tři otázky:
1. Co v hodinách postrádáte? S čím by se podle Vás mělo začít?
2. Čemu se z Vašeho pohledu věnuje příliš mnoho času a s čím by se mělo přestat (co se má omezit)?
3. Co Vám vyhovuje, funguje v pořádku a mělo by se s tím pokračovat?
Příklad
V průběhu výuky (ve třetině, v polovině semestru) se dotážeme studentů pomocí formuláře s volně tvořenou odpovědí (Moodle, Microsfot Forms, Google forms, polleverywhere.com…). Vybídneme je, aby se krátce zamysleli nad dosavadní výukou a napsali, co po zbytek semestru chtějí přidat, s čím přestat, s čím pokračovat.
Zpětná vazba zabere cca 2×3=6 minut. Nemusíme nutně plnit vše, co studenti požadují (nemají např. nadhled nad celým předmětem), ale může se nám dostat dobrých nápadů a zjistíme, co pro ně funguje a co ne.
Výuka založená na důkazech (evidence-based teaching)
Definice
Jakýkoliv způsob výuky, jehož účinnost je podpořena daty z dobře kontrolovaných a publikovaných studií či závěry kognitivních věd. Upřednostňujeme tak postupy, které jsou v práci vyučujících nejefektivnější a mají největší a nejpříznivější dopad na vzdělání studentů.
Příklad
Příklady zásad, pro které existují zatím nejsilnější důkazy:
- Čas ve výuce trávit zejména aktivní prací studentů. Ne předáváním informací.
- Pěstovat častou zpětnou vazbu.
- Společné řešení dobře připravených problémů a diskuse nad nimi mezi studenty se projeví vysokou retencí látky.
- Konkrétní výsledky učení jsou motivující a předcházejí mnohým problémům a prodlužují aktivní osvojení látky.
- Zkoušení má být založeno na jednoznačných a transparentních výstupech učení.
Slepá skvrna expertů
Definice
Odborník nemusí vnímat obtížnost některého kroku ve výuce, protože za roky jeho vzdělání a praxe se pro něj stal dobře známou „maličkostí“. Z pohledu studenta může však jít o obtížně překonatelnou překážku.
Příklad
Učitel řekne: „Tato jednoduchá rovnice je samovysvětlující, stejně jako její použití“. Nicméně řada studentů si nedokáže bez odpovídající demonstrace použití rovnice osvojit a pochopit její logiku a význam.
Protokol rozložení činností během výuky
Definice
Pomocí protokolu, který vyplňuje nezávislý pozorovatel, měříme a popisujeme, čím ve skutečnosti vyučující i studenti tráví čas během kurzu, během předmětu, během celé výuky.
Objektivní výsledky se mohou až překvapivě lišit od našich záměrů či představ.
Příklad protokolu zde: http://www.cwsei.ubc.ca/resources/COPUS.htm
Příklad
Co dělají studenti:
- Poslouchají
- Přemýšlejí (individuálně)
- Diskutují, táží se
- Pracují ve skupině
- Zodpovídají otázky
- Prezentují
- Jsou testováni
- Čekají
- Ostatní
Co dělá vyučující:
- Přednáší
- Píše, kreslí
- Poskytuje odezvu
- Zodpovídá dotazy
- Pomáhá, radí
- Individuálně konzultuje
- Předvádí
- Čeká, řeší technické problémy
- Ostatní
